17. ročník Historické fotografie

Můžete se těšit na studii Momentka a svět výtvarného umění okolo roku 1900, v níž Romana Pospíšilová rozebírá vztah malířů Karla Špillara, Jana Dědiny, Tavíka Františka Šimona a sochaře Bohumila Kafky k tehdejší novince — momentní fotografii. Filip Wittlich ve svém článku Využití dobového periodického tisku pro širší veřejnost jako pramene k dějinám živnostenské ateliérové fotografie (na příkladu firmy Langhans) upozorňuje badatele na možnosti studia historických tiskovin v digitální podobě, které mnohdy obsahují cenné informace nedochované v jiných pramenech. Tomáš Cydlík nás ve Století fotografie v Prostějově seznamuje s jednotlivými ateliéry v tomto městě od prvních dokladů z  šedesátých let 19. století do transformace živnostenského podnikání v družstva po roce 1950. Jan Šejbl v letošním příspěvku Tři pohledy na Japonsko porovnal přednáškovou činnost cestovatelů Joe Hlouchy, Barbory Markéty Eliášové a Archibalda Václava Nováka, přibližující život a kulturu tohoto císařství.

Dochované diapozitivy z první třetiny minulého století použité při těchto prezentacích reprodukujeme v barvě. Málo známý soubor snímků uložených ve sbírce Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně představuje v článku Obrázky z lázní. Luhačovice před 100 lety objektivem Brunera-Dvořáka Blanka Petráková. Díky spolupráci s Pavlem Scheuflerem se podařilo znovuobjevené fotografie interiérů a exteriérů lázeňských budov a procedur pořízené během sezón 1910 a 1911 připsat věhlasnému ateliéru bratrů Rudolfa a Jaroslava Bruner-Dvořákových. Fotografie z pozůstalosti hvězdy němého filmu Rudolfa Rittnera (1869–1943), rodáka ze slezského Bílého Potoku u Javorníku, představuje Květoslav Growka. Soubor snímků tohoto významného, leč pozapomenutého divadelního a filmového herce je uložen v jesenickém okresním archivu.

Ve Zprávách se dočteme, že se od letošního roku Česká republika může pochlubit dalším přírůstkem do prestižního seznamu Paměť světa UNESCO. Jedná se o tzv. Kynžvartskou daguerrotypii z roku 1839, darovanou kancléři Metternichovi samotným vynálezcem tohoto fotografického procesu. V následujícím příspěvku jsou představeny výsledky společného pětiletého projektu několika paměťových institucí z rezortu ministerstva kultury a dvou vysokých škol, který přinesl dvě metodiky zpracování fotografií, tři odborné publikace a webové stránky. V letošním roce zaměřil Josef Moucha svou pozornost na dvě významné výstavy — František Beneš. Fotografie z let 1908–1938 a Josef Sudek: Topografie sutin. Závěr čísla patří recenzím na vybrané fotografické publikace z uplynulých dvou let.