Bádání v oblasti genealogie a heraldiky si udržuje svou přitažlivost od středověku až do součastnosti. V ohnisku badatelské pozornosti se postupně vystřídaly různé skupiny obyvatelstva — centrem zájmu byly nejprve panovnické a šlechtické rody, později se badatelé věnovali i církevním a měšťanským kruhům. V posledních desetiletích se těší snad nejitenzivnější pozornosti heraldika a genealogie občanská, a to zejména v podmínkách komerčního či amatérského bádání.

Výzkum šlechtické genealogie patřil k chronologicky prvním zájmovým oblastem nejen specializovaných genealogů a heraldiků, ale i historikům zabývajících se českými dějinami středověku a raného novověku. Dnes se však zdaleka nejedná jen o vypisování historie těchto rodů. Již dříve známé prameny jsou čteny nově, což skýtá vzácnou možnost mapovat život příslušníků šlechty způsobem, který dříve nebyl nejen neobvyklý, ale ani možný. Jedním z pramenů ke genealogii šlechty, jenž představuje takřka bezednou studnici informací a zárověň interpretačních možností, jsou genealogické a heraldické sbírky uložené v českých archivech.

V osobě Gottfrieda Daniela, svobodného pána Wunschwitze (1678–1741), původce jedné z takových sbírek, se snoubil zájem o genealogii a heraldiku se sběratelskou vášní a výsledkem jeho celoživotního zájmu je rozsáhlá a v českém i středoevropském kontextu ojedinělá sbírka materiálů k dějinám šlechty v českých zemích. Wunschwitzova pozůstalost měla barvité osudy a dnes je dochovaná část uložena v depozitářích prvního oddělení Národního archivu.