Naše připomenutí konce druhé světové války prostřednictvím kalendária archivních dokumentů ze sbírek Národního archivu pokračuje dalším měsícem.
Oblast Pacifiku byla stále ve válečném napětí. Vojenští stratégové uvažovali, kolik mužů bude potřeba ještě nasadit pro obsazení japonských ostrovů, a jak velké ztráty na amerických životech to přinese. Naopak Sovětský svaz jen pozvolna naplňoval svůj závazek vstupu do války po boku spojenců v dané oblasti. Nakonec padlo rozhodnutí, které v sobě spojilo několik let utajeného vědeckého výzkumu, obrovské finanční náklady a touhu po dominanci. Spojené státy americké odhalily světu superzbraň, která přinutila japonské císařství k bezpodmínečné kapitulaci. Města Hirošima a Nagasaki se pro budoucí generace stala mementem totální zkázy. Poprvé ve svých dějinách si lidé uvědomili, že život, jak ho znají, může v krátkém atomovém záblesku rychle zaniknout.
Příchody a odchody ovlivňovaly domácí politickou a společenskou situaci. Bez kontroly fungujícího parlamentu a demokraticky zvolených politických zástupců byly přijímány zákonné dekrety, radikálně ovlivňující život obyvatel Československa. Ústavní dekret č. 33/1945 Sb. zasáhl osoby německé a maďarské národnosti ztrátou státního občanství a způsobil jejich budoucí nedobrovolný odchod. Pouze němečtí antifašisté směli podstoupit nejistou cestu k potvrzení svých občanských a politických práv, aby mohli zůstat. Nejvyšší představitel nacistické moci Karl Hermann Frank sice zůstat nechtěl, ale po odhalení ve spojeneckém zajateckém táboře v Německu a předání československým úřadům musel. Čeští letci z jednotek RAF hlásili rovněž návrat, ale mnozí o několik let později volili opětovný odchod pro zachování svého života. Koncem srpna byly zaznamenány první průniky oddílů Ukrajinské povstalecké armády, známých jako banderovci, na východní území Československa.
Předání K. H. Franka po příletu do Prahy z amerického zajetí ve Wiesbadenu zástupcům československých bezpečnostních složek. NA, FD 1897–1981, sign. 6243, kart. 113.