Košický vládní program se o znárodnění průmyslových podniků v Československu sice vyjadřoval velmi neurčitě, ale za daných okolností, tj. válkou poškozených výrobních zařízení, nedostatku investičního kapitálu a nedobytných pohledávek, se zestátnění zdálo jako vhodné opatření. V poválečné společnosti byly navíc rozšířené názory, že je žádoucí. Dlouhé debaty o podobě a především o rozsahu znárodnění se vedly ve vládě, v nichž sociální demokraté v osobě ministra Bohumila Laušmana a komunisté v osobách Václava Kopeckého a Klementa Gottwalda prosazovali široké znárodnění průmyslu zestátněním. Výsledné znárodnění mělo ؘobrovský rozsah, stát si navíc vyhradil podnikání v některých oblastech jen pro sebe.
Dne 24. října 1945 podepsal prezident republiky dekrety č. 100/1945 Sb. o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, č. 101/1945 Sb. o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, č. 102/1945 Sb. o znárodnění akciových bank, č. 103/1945 Sb. o znárodnění soukromých pojišťoven, které byly následujícího dne představeny veřejnosti na manifestaci v Praze na Václavském náměstí. Vlastní technické provedení se uskutečnilo vyhláškami příslušných ministrů v následujících měsících.
Za znárodněné podniky se měly vyplácet náhrady, pokud ovšem nebyly majetkem německým, maďarským nebo nepatřily zrádcům a kolaborantům. Českoslovenští občané ve skutečnosti žádné náhrady nedostali a jednání o náhradách se zahraničními vlastníky ze spojeneckých nebo neutrálních zemí se protáhla na několik dalších desetiletí.
1945, 20. září, Frenštát pod Radhoštěm
Rezoluce místní organizace KSČ ve Frenštátu pod Radhoštěm Ministerstvu průmyslu za bezodkladné postátnění klíčového průmyslu, bank a pojišťoven.
NA, MPrům, čj. 214881, kart. 1049.
1945, 19. září, Praha
Žádost závodní rady, odborové organizace i národního správce firmy Jirat Richard, továrna na překližky, dýhy, laťovky a dveře v Praze-Vysočanech o zestátnění podniku, adresovaná Ministerstvu průmyslu.
NA, MPrům, čj. 229901, kart. 1049.
1945, 18. říjen, Bystřice pod Hostýnem
Telegram se žádostí podnikové rady Československých továren na ohýbaný nábytek Thonet Mundus, a. s. v Bystřici pod Hostýnem o zestátnění firmy, zaslaný ministru průmyslu B. Laušmanovi.
NA, MPrům, čj. 229911, kart. 1049.
1945, 24. říjen, Praha
Prezident republiky E. Beneš podepisuje dekrety o znárodnění na Pražském hradě.
NA, FD 1945–1946, sign. 1152; Sb. alba, sign. A 165 a A 166.
1945, 25. říjen, Praha
Článek K. Gottwalda hodnotící zestátňovací akci, uveřejněný v ústředním tiskovém orgánu KSČ Rudé právo.
NA, MZV – VA, sign. F 40, kart. 171.
1945, 25. říjen, Praha
Manifestace a projevy politiků ke znárodnění průmyslu v Praze na Václavském náměstí.
NA, Sb. alba, sign. A 165.
1946, 7. březen, Praha
Zřizovací listina národního podniku Severočeské hnědouhelné doly, Most, vydaná Ministerstvem průmyslu (koncept).
NA, MPrům, čj. 180854, kart. 766.
1946, 13. květen, Praha
Seznam národních podniků.
NA, NÚKÚ, sign. IX–0–1/1, kart. 1688.