Zápis nových Archivních kulturních památek

Národní archiv nechal v rámci propagace Národního archivního dědictví zapsat dvě nové Archivní kulturní památky (číslo 192 a 193).

U navrhovaných archivních dokumentů se přihlédlo nejen k jejich mimořádnému významu po umělecké stránce zpracování, ale také k topografii a proměně pražské městské krajiny v rámci urbanizačního procesu josefinských reforem. Nově zapsané archiválie přitom nejsou jen mimořádné historické dokumenty, ale přinášejí svědectví o kulturním bohatství paměťových institucí České republiky.

Číslo 192 – Soubor plánů pražských staveb vytvořených studenty Stavovské inženýrské školy (1781)

Soubor plánů studentů Stavovské inženýrské školy byl vytvořen pod vedením významného představitele osvícenství, profesora filozofické fakulty a ředitele zemského stavebního ředitelství Františka Leonarda Hergeta. Herget kladl velký důraz především na projektování staveb a zhotovování plánové dokumentace, čemuž byl věnován zvláštní kurz rýsování a technického kreslení. Plány vykazují stejné rysy provedení a adjustace. Tvoří soubor neobyčejné hodnoty, podávající spolehlivý obraz vnitřního rozvoje Prahy a její topografie (např. Konvent sv. Bartoloměje na Starém Městě; Městský špitál sv. Jana Křtitele na Malé Straně). Na základě komparace s dalšími prameny, především Hergetovou mapou Prahy z roku 1791, Langweilovým modelem Prahy a indikačními skicami Stabilního katastru umožňují do jisté míry sledovat stavební vývoj v rozmezí více než jednoho století. Dochované plány mají daleko širší význam vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původcům a vnějším znakům pro dějiny obecné, města Prahy a církevní. Jejich využití ovšem nespočívá pouze v kartografické stránce, ale jsou využívány pro dějiny architektury a urbanismu, především při identifikaci nemovitých památek a analýze sídelní struktury. Neméně důležité a doposud opomíjené je využití plánů pro historii městských zahrad a zahradní architektury, které přináší nové poznatky o dnes zaniklých či přestavěných objektech.

Konvent sv. Alžběty v Praze na Hradčanech (plán přízemí). Fotografie archiválií poskytla FFUK pořízené v rámci projektu Proměny pražské městské krajiny v rámci urbanizačního procesu v období od baroka a osvícenství. Projekt Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity – NAKI III Identifikační kód projektu: DH23P03OVV032. Foto: Mgr. Pavla Kocourková, 2025.

Číslo 193 – Pohled na území mezi Pískem a Hlubokou nad Vltavou [1550–1551]

Dochovaný pohledový plán území mezi Pískem a Hlubokou nad Vltavou má mimořádnou hodnotu nejen po umělecké stránce, ale také pro topografii a identifikaci vodohospodářských staveb v krajině. Bohužel se zřejmě nikdy nepodaří zjistit autorství plánu, s ohledem na kvalitu obrazu se však jednalo o člověka z okruhu cechu malířského. Způsob zachycení krajiny odpovídá době vzniku, kdy se pro tyto kartografické dokumenty využívaly pohledy, známé např. z česko-falckých hraničních map Chebska. Plán má nesporný význam také pro stavební dějiny hradu a zámku Hluboká nad Vltavou, protože představuje nejstarší pohled na ni ještě před pozdějšími výraznými přestavbami na zámek. Jedná se o výjimečný kartografický dokument na území České republiky. Nikde jinde se k danému území a ze stejné doby plán nedochoval. Přitom z období 16. století se takto zaměřené kartografické dokumenty objevují zcela výjimečně.

Pohled na území mezi Pískem a Hlubokou nad Vltavou [1550–1551]