1942, 24. červen

Ležáky

Při sčítání obyvatelstva v roce 1930 stálo v místní části Ležáky celkem 9 domů, v nichž žilo 60 obyvatel. Osm domů s popisnými čísly 11, 12, 13, 23, 26, 27, 28 a 29 bylo součástí osady Habroveč v obci Louka. Pouze jeden dům s popisným číslem 26, v roce 1942 zvaný Švandův mlýn, se nacházel na území osady Dachov v obci Miřetice. Obě obce spadaly pod politický okres Chrudim, soudní okres Nasavrky. V současnosti je území bývalých Ležáků součástí obce Miřetice, místní části Dachov v okrese Chrudim.

Obec Louka, č. p. 11-13, 23, 26-29

Obec Miřetice, č. p. 26

Sčítací operáty obce Ležáky, NA, SO 1930, kart. 6199-6200

Dne 24. června 1942 dopadla odplata Němců za spáchaný atentát na R. Heydricha také na osadu Ležáky, kde byla odhalena vysílačka Libuše udržující spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Ještě téhož večera došlo v Pardubicích k popravě 33 ležáckých obyvatel.

Blíže neurčený seznam obyvatel z Ležáků a okolí postižených nacistickou represí, NA, MV I-ref. L, sign. C-6178, kart. 26

Všechny popravené ležácké obyvatele zahrnovalo usnesení o propadnutí majetku ve prospěch nacistického Německa vydané 26. února 1943 ministerstvem financí. Poslední uvedený Karel Tomek byl zastřelen o den později s jinou skupinou osob.

Zpráva Zemského finančního ředitelství v Praze Berní správě v Chrudimi o propadlém majetku ležáckých občanů (v příloze seznam postižených osob), Praha, 15. březen 1943, NA, MV I-ref. L, sign. C-6178, kart. 26

Hlavní demoliční práce probíhaly v Ležákách pod vedením jičínské stavební firmy Františka Šikoly během října až prosince 1943 za účasti vězňů z pracovně výchovného tábora v Pardubicích.

Zpráva o průběhu demoličních prací v Ležákách, Praha, 20. prosinec 1943, NA, MV I-ref. L, sign. C-6178, kart. 26

Po válce shromažďovaly československé úřady mnoho informací sloužících k co nejpřesnější rekonstrukci tragických událostí v obci. Patří mezi ně i výpověď četníka z Vrbatova Kostelce Františka Brčáka o posledních krocích jeho nadřízeného, vrchního strážmistra Karla Kněze, který spáchal sebevraždu s cílem ochránit obec před likvidací.

Výpověď okresního štábního strážmistra F. Brčáka k ležácké tragédii, Loket, 6. září 1945, NA, MV I-ref. L, sign. C-6178, kart. 26

V Československu a v zahraničí se záhy rozeběhlo intenzivní pátrání po ztracených dětech nejen z Lidic a Ležáků. Úřady vytvářely jejich podrobné seznamy, zakládaly kartotéky a spisy k  pohřešovaným, vyzývaly veřejnost ke spolupráci při pátrání.

Výpověď Emilie Trávníčkové k osudu sester Bohumily a Emilie Švandových ze Švandova mlýna čp. 26 v Ležákách, Praha, 3. duben 1946, NA, MV I-ref. L, sign. C-6174, fol. 384-391, kart. 19

Bohumila a Emilie Švandovy, NA, MV I-ref. L, sign. C-6174, fol. 75 a 77, kart. 20

Zatímco úřady pátraly po 97 dětech z Lidic, v Ležákách byla situace zdánlivě jednodušší díky velikosti zničené osady. Zdrcující však byl konečný výsledek pátrání: přežily pouze sestry Jarmila a Marie Šťulíkovy, všechny ostatní ležácké děti zahynuly ve vyhlazovacím táboře Chełmno.

Soupis 14 hledaných dětí vyhotovený Okresní kriminální úřadovnou v Chrudimi, Chrudim, 12. prosinec 1945, NA, MV I-ref. L, sign. C-6174, fol. 74, kart. 20