1601

Pečetidlo města Poběžovice

Pečetidlo města Poběžovice, 1601, SOkA Domažlice, AM Poběžovice, inv. č. 140, typář 1

V archivním fondu Archiv města Poběžovice spravovaném Státním okresním archivem Domažlice se sídlem v Horšovském Týně jsou uložena tři městská pečetidla, byť jsou pro město Poběžovice známy podoby šesti různých pečetí. Všechny, až na jednu výjimku, znázorňují ve svém pečetním poli městský znak.

Ten městečko získalo v roce 1502, kdy bylo povýšeno na město. Ve znaku se nachází horní polovina berana ve skoku se zlatými kopyty a rohy vyrůstající ze zlaté koruny umístěné na cimbuří nad branou. Vzhledem k tomu, že tehdejší název Poběžovic, Ronšperk (Ramsperg), vznikl podle erbovního znamení Dobrohostů z Ronšperka – berana – lze zde mluvit i o mluvícím znaku. Poběžovice ho v této podobě užívaly do roku 1596, přestože nebyl potvrzen panovníkem. Tento první městský znak je vyobrazen v pečetním poli nejstarší poběžovické pečeti, která je doložena k roku 1568 (avšak pečetidlo je nezvěstné).

V roce 1526 přešly Poběžovice do vlastnictví pánů z Gutštejna, kteří je v roce 1543 prodali rodu Švamberků. Právě Jan Jiří ze Švamberka se zasloužil roku 1596 o potvrzení nepatrně pozměněného městského znaku panovníkem. Okrouhlé věže nahradily čtyřboké, přibyl švamberský červený štít se stříbrnou labutí, beran ve skoku zůstal nepodepřen a červené makovice na střechách nahradily makovice zlaté. Věže jsou viditelné ze dvou stran a podobně jako u dřívějšího znaku je zlatá koruna s beranem položena na hradbě mezi dvě stínky cimbuří. Tento znak užívá město s malými obměnami dodnes.

Pozměněný městský znak zachycuje i kulaté pečetidlo z roku 1601 o průměru 43 mm. Vnější okraj pečetního pole je ozdoben vavřínovým věncem. V pečetním poli se po stranách vykrajovaného štítu s městským znakem nachází nápis 16-01, majuskulní opis zní: :SIGILLM:CIVITATIS:ROMSPERGENAE:PROPRIVM:ANNO.

Pečetidlo se užívalo do poslední třetiny 17. století, kdy je vystřídalo nové.