Národní archiv se stal hlavním koordinátorem procesu zápisu. Mezi další správce patří například Moravský zemský archiv v Brně, Zemský archiv v Opavě, Arcibiskupství olomoucké nebo státní oblastní archivy v Litoměřicích a Třeboni.
Translokační plány mapují dobové židovské osídlení zejména v okolí tehdejších církevních křesťanských budov. Jsou cenným pramenem pro historiky a zároveň dokladem o tehdejší národnostní a náboženské politice.
„Soubor plánů, které byly v roce 2018 prohlášeny za archivní kulturní památky, se řadí počtem 177 jednotek k největším barokním souborům svého druhu ve světovém měřítku. Plány jsou svým dokumentárním zadáním unikátní a zobrazují velký vzorek měst nejbohatší části monarchie. Těší se proto od počátku badatelskému zájmu,“ říkají autoři nominační listiny Šárka Steinová a Filip Paulus.
Plány vznikly na základě tzv. translokačního reskriptu (2. srpna 1726), který vymezoval soužití židovského obyvatelstva s křesťanským. Jeho základním úkolem bylo zachycení podoby židovského osídlení vůči církevním objektům a nalezení „optimálního řešení“ (např. vystěhování, směna domů, zazdění oken, přemístění hlavního vchodu, zbourání apod.).
Původní záměr jednoduše popsat danou situaci byl doplněn u řady lokalit o mapové zobrazení, které prohloubilo samotný popis. Kvůli tomu se na plánech neobjevují pouze židovské objekty, ale také další stavební a architektonické prvky (např. hospodářské budovy, civilní objekty nebo prvky krajinné kompozice). Plány tak představují obraz kulturní krajiny v 18. století.
Plány židovského osídlení z let 1727–1728 jsou dostupné i přes webovou aplikaci na adrese vugtk.cz/plany, kde je možnost jejich zobrazení na současné mapě České republiky a je tam dostupný i jejich seznam. Aplikace vznikla ve spolupráci Národního archivu a Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v.v.i.
Seznam správců translokačních plánů: