Ministerstvo kultury slavnostně předalo certifikáty Paměti světa UNESCO
Dne 2. července 2025 slavnostně předalo ministerstvo kultury certifikáty k zápisu do prestižního světového registru Paměti světa UNESCO. Převzali jej i zástupci Národního archivu.
Národní archiv koordinoval zápis archivního souboru translokačních plánů židovského osídlení z 18. století do registru Paměti světa UNESCO. Na slavnostním aktu soubor plánů prezentovali Šárka Steinová a Filip Paulus. Na přípravě spolupracovali se zástupci archivů a dalších paměťových institucí, které plány spravují a zpřístupňují veřejnosti. Jejich zástupci byli v pražském Nostickém paláci také přítomni.
Translokační plány židovského osídlení z 18. století
Plány českých obcí s vyznačením židovských obydlí z let 1727–1728 začaly vznikat na základě tzv. translokačního reskriptu Karla VI. z 2. srpna 1726, který vymezoval pravidla soužití Židů a křesťanů. Plnění nařízení umožnilo vytvoření více než 180 plánů českých a moravských lokalit. Situační plány tak dnes slouží jako cenný doklad o tom, jak vypadaly tehdejší budovy i celá města a poskytují unikátní svědectví o jejich začlenění do historické kulturní krajiny. I díky tomu jsou vyhledávaným zdrojem badateli.
Translokační plány v Národním archivu se původně nacházely v registratuře Starého českého místodržitelství, následně ve fondu Stará manipulace, v Archivu země České, v Archivu ministerstva vnitra a ve Státním ústředním archivu, který se v roce 2002 institucionálně přeměnil na Národní archiv. Dnes jsou součástí zdejších Sbírek map a plánů a Starého českého místodržitelství.
Mezi správce translokačních plánů kromě Národního archivu patří Moravský zemský archiv v Brně, Zemský archiv v Opavě, Arcibiskupství olomoucké, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Státní oblastní archiv v Třeboni, Vlastivědné muzeum v Šumperku a Městské kulturní středisko v Kojetíně.
Do mezinárodního registru Paměti světa zapsány i Šafaříkovy mapy
Do registru Paměti světa UNESCO byly zapsány také unikátní mapy a kartografické dokumenty slavisty Pavla Josefa Šafaříka. Pečuje o ně Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pro zájemce jsou k dispozici v náhledu i konkrétní kartografické dokumenty.
Kromě sbírky kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka a situačních plánů židovského osídlení udělilo Ministerstvo kultury certifikát zapsané nominaci Kresby a písemnosti dětí v době války v Evropě 1914–1966. Tu předložily společně Česká republika, Francie, Kanada, Německo, Polsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Kresby dětí ze židovského ghetta v Terezíně prezentovali zástupci Židovského muzea v Praze.