Národní archiv přispěl k poznání osudu židovské dívky Věry Mahlerové

Archiválie z fondu Policejní ředitelství Praha II přispívají k poznání života židovské dívky Věry Mahlerové (1924–1942) a její rodiny. Dívka s rodiči a mladším bratrem zahynula v červnu 1942 ve vyhlazovacím táboře Sobibór v Polsku. Vedla si dosud nepublikovaný deník, který nabízí zajímavé svědectví o jejím životě.  

Letos v Brně na festivalu Štetl fest představil veřejnosti deník jeho držitel Leo Pavlát, v letech 1994–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2023 ředitel Židovského muzea v Praze. Dosud nepublikovaný deník vedený od 18. července 1941 do 10. května 1942 zachycuje na pozadí protižidovské perzekuce řada témat – školu, členství ve skautském oddíle, deportaci do terezínského ghetta nebo zařazení do pracovního komanda na Křivoklátsku. Současně popisuje, jak tyto události pisatelka mezi svým 17. a 18. rokem niterně prožívala. Deník tak zachycuje i její náboženské úvahy.

Leo Pavlát, foto: Štetl fest – Paměť národa

Leo Pavlát představil nejen tento dokument a život Věry Mahlerové, ale i další materiály. Mezi ně patřily archiválie Národního archivu, který uchovává například žádost o vydání cestovního pasu z 21. června 1937 či dokumenty týkající se členů její rodiny: otce Františka, matky Hildegardy a bratra Jiřího.

Kdo byla Věra Mahlerová?

Věra Mahlerová

Narodila se 26. prosince 1924 v česky plně asimilované středostavovské rodině žijící na pražských Vinohradech. Po zavedení protižidovských zákonů v Protektorátu Čechy a Morava byla po kvartě od školního roku 1940/1941 vyloučena z gymnázia a téhož roku i z Junáka.

17. prosince 1942 byla i s rodiči a bratrem deportována do terezínského ghetta, kde se krátkou dobu starala o nemocné jako zdravotní sestra a poté byla zařazena do „Pořádkové služby“ (Ordnung Dienst).

10. dubna 1942 byla ve skupině 1000 židovských vězeňkyň poslána z Terezína na Křivoklátsko, aby jako součást pracovního komanda pomáhala ve zdejších lesích likvidovat následky kalamity z ledna 1941. Ubytována byla s několika desítkami dalších žen v hostinci v Pecínově a na Křivoklátsku strávila při vysilující práci předem stanovených osm týdnů až do 5. května 1942. Krátce po návratu do terezínského ghetta byla s rodiči a bratrem 13. června 1942 odeslána transportem o 1000 osobách do blíže neurčeného místa v okupovaném Polsku. Z tohoto transportu nikdo nepřežil.

Z určení míst deportace předchozích transportů v květnu a červnu 1942 vyplývá, že i Židé z transportu, do něhož byla zařazena Věra Mahlerová se svou rodinou, byli po příjezdu zavražděni v plynových komorách vyhlazovacího tábor Sobibór na jihovýchodě Polska.