Chlapi nebrečí… 80 let od narození Karla Kryla

V pátek 12. dubna 1944 se v Kroměříži narodil zpěvák, básník a novinář Karel Kryl. Jeho dětství výrazně ovlivnilo následující kariéru. Rodiče podporovali u něho i sourozenců Marie a Jana umělecké sklony, Karel vedle hudby jevil výtvarný talent. Byl živý, rád hrál kopanou, odbíjenou, obstojně běhal. Po přestěhování do Nového Jičína v roce 1957 účinkoval se sourozenci ve folklorním kroužku Javorníček. Rodiče museli být občas přísní – hoch měl svou hlavu.

Karel ale v Kroměříži zažil i ponížení rodičů. V roce 1950 s dětmi bezmocně přihlíželi, když dělníci rozbíjeli otcovu věhlasnou tiskárnu – v rámci likvidace živnostenstva. „Nebreč,“ řekl mu tehdy tatínek, který byl sám naměkko. „Chlapi nebrečí.“ Rodina byla vystěhována do plesnivého bytu, kde jim ujídaly vzácné jídlo krysy. Díky těmto zážitkům si z dětství Karel Kryl nesl vypjatý smysl pro spravedlnost, soucit s trpícími, i jistou rezolutnost při prosazování pravdy. Odráží se to v jeho básních a písňových textech, které postupně začaly znít v divadlech malých forem v Teplicích či Olomouci, a posléze také v rozhlase v Ostravě i Praze.

Možná v sobě měl pořád toho kluka, který – nejmenší ve třídě – se dokázal poprat za svou pravdu se silnějšími kluky. Sám se později označil za „fanatika na křivdy“. Nesnášel bezpráví přímo fyzicky. Citlivé vnímání reality bylo u něho vystupňováno uměleckým talentem, který dával jeho literární i výtvarné tvorbě mimořádný náboj. S Krylovou tvorbou a životem vás chceme seznámit na výstavě, kterou Národní archiv připravuje spolu s Muzeem města Prahy. Veřejnosti bude zpřístupněna 17. listopadu tohoto roku.

Bratři Karel a Jan Krylovi s kytarami doma v Novém Jičíně o Vánocích, počátek 60. let. (foto zapůjčil Jan Kryl)