Naše připomenutí konce druhé světové války prostřednictvím kalendária archivních dokumentů ze sbírek Národního archivu pokračuje dalším měsícem.
Na počátku února se spojenci W. Churchill, F. D. Roosevelt a J. Stalin sešli na společné konferenci v Jaltě, ze které vedle ikonické fotografie tří postarších sedících mužů zachumlaných v kabátech vznikl důležitý plán poválečného postupu mocností v osvobozené Evropě a zbytku světa. E. Beneš pozvolna ukončoval své působení v Londýně a chystal se na cestu do Moskvy, exilová vláda rozvíjela možné strategie hospodářské poválečné obnovy a na zajištění sociálního smíru v Československu. Nacistická okupační správa stále úřadovala, vymýšlela plány na zničení infrastruktury ztracené brannou mocí ve prospěch postupujících spojenců, zasahovala proti partyzánským skupinám, popravovala české odbojáře v Terezíně.
Přesun partyzánské jednotky na moravsko-slovenském pomezí, zima 1944-1945.
NA, f. FÚML, nezprac., č.neg.15264.
Událostí, která bezesporu nejvíce zasáhla do života obyvatel protektorátu, bylo spojenecké bombardování Prahy. Nálet ze 14. února zasáhl zejména Nové Město, Vinohrady, Vršovice, Nusle, Pankrác, Vyšehrad, Podolí, Smíchov a Radlice. Smutným mementem spojeneckého náletu se stal hořící Emauzský klášter a desítky těl Pražanů, která byla prozatímně ukládána do ztichlých uliček mezi lavicemi kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí. Nálet si vyžádal okolo 700 mrtvých, téměř 1500 zraněných a více než 80 pohřešovaných osob, vesměs z řad civilního obyvatelstva.