330 let od narození Giuseppe Galli-Bibieny (1696–1756)

Připomínáme si 330. výročí narození Giuseppe Galli-Bibieny (1696–1756), jehož výtvarné návrhy k opeře Costanza e Fortezza, uvedené v roce 1723 v Praze u příležitosti korunovace Karla VI. na českého krále, máme ve fondech Národního archivu.

Před 330 lety, 5. ledna 1696, se narodil Giuseppe Galli-Bibiena, významný divadelní architekt, scénograf a malíř, člen slavné umělecké dynastie Bibienů, jež zásadně ovlivnila podobu evropského barokního divadla 18. století.

Giuseppe Galli-Bibiena působil od roku 1708 v Barceloně na dvoře španělského krále Karla III. (od roku 1711 císaře Karla VI.), od roku 1712 ve Vídni. Ve 20. letech 18. století patřila mezi jeho nejvýznamnější působiště také Praha. V roce 1717 se stal nejprve „druhým císařským divadelním inženýrem“, v roce 1723 pak „prvním císařským divadelním inženýrem“, jímž zůstal až do roku 1747. Angažován byl i v dalších evropských centrech – v Mnichově, Bayreuthu, Drážďanech a posléze na dvoře krále Fridricha II. v Berlíně, kde také zemřel.

Jeho činnost zahrnovala vedle tvorby divadelních výprav i návrhy slavobran, katafalků a dalších příležitostných dekorací. Proslul zejména rozvojem inovativního perspektivního pojetí scénografie, známého jako scena per angolo, které dodávalo jevištním obrazům mimořádnou hloubku, dynamiku a monumentální působivost.

K nejvýznamnějším a také k nejlépe zdokumentovaným počinům Giuseppe Galli-Bibieny patří návrh scény a hlediště pro operu Johanna Josepha Fuxe Costanza e Fortezza, jejíž premiéra proběhla v prostranství letní jízdárny Pražského hradu 28. srpna 1723 u příležitosti korunovačního pobytu císařského páru Karla VI. a Alžběty Kristýny v Praze. Představení, prvoplánově určené k oslavám narozenin císařovny, se stalo událostí výjimečného uměleckého i historického významu, do Prahy se tehdy soustředila pozornost celé divadelní Evropy.

Výročí umělce si připomínáme jedním z pěti grafických listů cenného souboru Bibienových návrhů k opeře Costanza e Fortezza s pohledem na otevřenou scénu. V hledišti je uprostřed pod baldachýnem zobrazen sedící císařský pár. Grafika, vlevo dole vybavena jménem autora návrhu, byla zhotovena v pražské tiskařské dílně Antonína Birkhardta. Archiválie pochází z tzv. Šporkovy sbírky z knihovny v Krnsku. NA, SGL, inv. č. 439.