24. ročník Historické fotografie otvírá studie Petry Trnkové, jež analyzuje cyklus Brtníci Heinricha Eckerta z roku 1874 jako vizuální nástroj osvěty, který propojil fotografii, ornitologii a zemědělskou politiku v kontextu ochrany „užitečných“ živočichů v 19. století.

Hana Králová ve své studii analyzuje vybrané fotografie Rakovnické keramické továrny (později RAKO Rakovník) z Archivu Národního technického muzea, pořízené firmou Bruner-Dvořák. Tyto dokumentární snímky představují cenný pramen k poznání průmyslové výroby a dnes již zaniklého světa továren.

Michal Šimůnek a Miloš Hořejš  se věnují projekčních přístrojů a diapozitivů od konce
19. století jako nástrojů tvorby a šíření vizuálních poznatků, zejména ve vědách o životě. Zaměřuje se na jejich roli v uchovávání, masové prezentaci a využití odborných obrazových informací ve výuce.

Oddíl Historické fotografické techniky je věnován bromografii. Studie Lenky Lučenič a Jiřího Černohorského představuje bromografii v kontextu dějin fotografie a polygrafie, analyzuje její technologická specifika a význam při produkci obrazových pohlednic, s důrazem na podnik Bromografia Sadská v první polovině 20. století. Text popisuje technický postup od negativů po finální pohlednice a sleduje postupný úpadek bromografie v souvislosti s technologickými změnami a proměnou poptávky.

V části Představujeme uvádí Jiří Šíl a Jiří Peterka fotoarchiv strojírenského podniku Tatra, uchovávaný v Zemském archivu v Opavě, zahrnující snímky z let 1892–1993 (respektive 2002). Popisuje digitalizovanou část téměř 15 900 snímků do roku 1952 a jejich zpřístupnění online. Příspěvek se rovněž věnuje možnostem zpřístupnění dosud nedigitalizovaných negativů a pozitivů, přičemž prioritou jsou skleněné nosiče

Prokop Myslivec představuje sbírku téměř 2 500 stereoskopických diapozitivů Jaroslava Tkadlece, zachycujících cesty po Českém království, Rakousku-Uhersku a dalších zemích, stejně jako politické a kulturní události v letech 1890–1920.

V části Různé Ivana Lorencová a Tomáš Štanzel představují osobu Johanna Böhma, německo-českého chemika a amatérského fotografa, jenž zanechal rozsáhlou pozůstalost. Článek představuje její fragment. Konkrétně fotografie z laboratoří z let 1921–1933.

Ivana Kopecká představuje přehled publikací a metodik z posledních 15 let, věnovaných práci s fotografiemi v Národním technickém muzeu.

Časopis uzavírají recenze, které hodnotí nedávno vydané fotografické publikace a výstavy které proběhly.